Není mu ještě ani čtyřicet, přesto už patří mezi ostřílené investiční manažery z nejvyšších pater globálního byznysu. Má za sebou bezmála dvacetiletou zkušenost a na kontě transakce za 300 miliard korun z různých koutů světa.

Narodil se na Slovensku, vystudoval a deset let žil v USA, má britské občanství, ale aktuálně se usadil s rodinou v Praze. Michael Kollár svůj profesní život spojil s australskou investiční bankou Macquarie, jedním z největších správců soukromého kapitálu na světě, která má ve správě majetek v přepočtu za 15 bilionů korun a díky několika velkým obchodům je dobře známá i v Česku.

V ní ale na začátku letošního roku po dlouhých 17 letech skončil a rozhodl se postavit na vlastní nohy. Od jara Kollár buduje ve spolupráci s J&T vlastní investiční platformu GateVest.

„V korporátu člověk časem trochu otupí a já chtěl vždycky založit firmu a vybudovat něco svého. Bude mi letos čtyřicet a já věděl, že třeba za deset let už bych se neodhodlal,“ rozpovídá se Kollár o nové kapitole.

Touha usadit se a vybudovat firmu

Po 17 letech v jedné firmě – ačkoliv v ní prošel řadou rolí – chtěl změnu a už nechtěl žít život investičního světoběžníka. V dresu Macquarie prvních pět let pracoval na Wall Street v New Yorku, později se přesunul do pobočky v Londýně a následně do Mnichova.

„Měl jsem ještě možnost vrátit se do New Yorku k mému bývalému týmu. Ale už jsem nenašel motivaci. Za posledních dvacet let jsem se stěhoval dvacetkrát. Už to stačilo. V Praze se nám líbí, máme dvě malé děti a chceme se konečně usadit,“ vysvětluje také osobní důvody pro životní změnu.

Ale měl také touhu investovat vlastní peníze do západních privátních fondů. „Byla ironie, že ačkoliv jsem se na privátních trzích pohyboval dvacet let, vlastní peníze jsem tam zainvestované neměl. Mohl jsem investovat do fondů Macquarie, ale to mi přišlo jako příliš velká expozice na jednu kartu. Když jsem začal zjišťovat, jak se dostat do privátních fondů, zjistil jsem, že není vůbec snadné investovat do diverzifikovaného portfolia kvalitních private equity manažerů, pokud nemáte aspoň dvacet milionů eur,“ dostává se k myšlence, která ho přivedla k založení vlastní investiční firmy.

„Začali jsme zkoumat možnosti, jak se dá do těchto fondů za rozumných podmínek dostat. Nejdříve jsem se o tom bavil s kolegy, rodinou a kamarády, ale začalo se to rychle nabalovat a ukázalo se, že by to mohla být i větší platforma přístupná pro všechny,“ říká.

Zjednodušeně řečeno chce menším investorům ze střední a východní Evropy pomoci investovat do zavedených západních private equity fondů, které dlouhodobě dosahují výnosu mezi 15 a 20 procenty, kam pro jednotlivce není snadné se dostat.

„Lokální investoři by neměli hledat investiční manažery pouze na lokálním trhu. Jaká je šance, že právě v Praze sedí někdo, kdo dokáže dlouhodobě porážet fondy z New Yorku nebo Londýna? Proto říkám – pojďme investovat s těmi, kteří trhy už několik dekád spolehlivě porážejí. Vycházím z toho, že středoevropský trh je stále několik let za západní Evropou a USA. Sám jsem celou svou dosavadní kariéru pracoval pro jednu z těchto platforem, která má za sebou více než třicet let, během nichž jsme generovali v průměru téměř patnáct procent roční výnos,“ vysvětluje Kollár.

Fond fondů, ale trochu jinak

„Do KKR, Apollo nebo Blackstone se už dnes dá dostat i s menším kapitálem od deseti tisíc dolarů, proto nevnímám velkou přidanou hodnotu konkurenčních fondů, které na tyto největší investiční manažery míří. Já cílím na menší fondy s vyšší výkonností, kde tato možnost není. Často se specializují na nějakou oblast, například zdravotnictví, vzdělávání nebo software,“ naznačuje.

Jak sám říká, hledá KKR či Blackstone před dvaceti lety, tedy fondy, jejichž primárním cílem je maximalizace výnosů a vybudování renomé, nikoli jen akumulace aktiv za účelem účtování manažerských poplatků. Láká také na agresivní strukturu poplatků a na plné sladění zájmů mezi manažerem fondu a investory fondu.

„U jiných fondů platíte poplatek za službu, kterou vám poskytují. U GateVest investujete společně s manažerem. Snažím se to stavět spíše jako investiční klub, konsorcium, kde budeme s investory na jedné lodi. Do fondu vkládám vlastní milion eur,“ popisuje základní principy svého projektu. „Moje peníze budou v takzvané first-loss pozici, tedy ponesou případné ztráty jako první před kapitálem ostatních investorů. Bude nulový management fee a performance fee začne až na výnosu deset procent ročně. Když ho nedosáhneme, neuvidím z toho nic. Je to agresivní, ale věřím této strategii,“ dodává další parametry Kollár s tím, že má identifikovaný seznam fondů, které bude sledovat.

„Neřešíme aktuální makroekonomickou situaci ve světě. Je mi jedno, co dnes dělá a říká Trump. Svět bude za deset let vypadat zas úplně jinak,“ dodává s tím, že fond cílí na dlouhodobé pozice a ty nejlepší investiční manažery. A jestli jich bude více v Evropě, nebo USA, se prý teprve uvidí. Ve střednědobém horizontu by ve fondu chtěl mít nižší stovky milionů eur. To pak už podle něj dává smysl z pohledu přístupu do fondů, případných slev na poplatcích a také možnosti spoluinvestovat s cílovými fondy s nulovými poplatky.

Spojenci z J&T

Na startu by mu mělo hodně usnadnit život partnerství s finanční skupinou J&T, která do GateVest sama investovala dvoucifernou částku v milionech eur a navázala s ním exkluzivní spolupráci s cílem přinést svým klientům v Česku a na Slovensku tuto investiční strategii. J&T spouští vlastní fond J&T Global Private Equity, který bude investičním partnerem GateVest. Budou úzce spolupracovat a společně investovat.

J&T má projektu pomoci zejména s domácími klienty a přístupem k lokálnímu kapitálu. Sám Kollár pak bude zejména definovat investiční strategii fondu a také využívat své dlouholeté vazby na západních trzích. Právní formou půjde o fond kvalifikovaných investorů s minimálním „tiketem“ 100 tisíc eur.

Se slovensko-českou finanční skupinou J&T se přitom Kollár rozhodně nesetkává poprvé. Když Australané v roce 2017 kupovali 31 procent ve skupině EPIF (infrastrukturní portfolio investiční skupiny EPH Daniela Křetínského), byl Kollár součástí týmu, který pracoval na nákupu části regulované energetické infrastruktury včetně distribuce a skladování plynu a elektřiny a teplárenství. J&T tehdy vystupovala jako akcionář v EPH.

Jeho otec, ekonom a veterán slovenského bankovnictví Jozef Kollár, je navíc členem dozorčí rady mateřské skupiny J&T Finance Group. Právě někdejší šéf a zakladatel slovenské pobočky Volksbank a také bývalý politik za liberální stranu Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka svého syna zásadním způsobem formoval a také nasměroval do světa velkého byznysu. Za podporou nově vzniklého fondu ale pomoc otce nestojí: „Obešel jsem si to odspodu. Od začátku komunikuji přímo s investiční společnosti J&T, na kterou jsem se obrátil zvenčí jako kdokoliv jiný. Žádnou cestičku mi tam neumetal. Nebylo by to dobře. Sám otec mi říkal: buď je to zaujme, nebo ne, ale musíš si to vybojovat sám,“ popisuje Kollár. Zároveň přiznává, že díky otci už ve 12 letech věděl, že jednou chce pracovat na Wall Street. Tuto metu si poměrně brzy splnil.

Transakce za 300 miliard

Bylo mu 22 let, když na Wall Street v New Yorku začal jako investiční bankéř Macquarie radit institucionálním klientům v oblasti fúzí a akvizic, a také se podílel na investování vlastního kapitálu australské banky.

Po přesunu do Londýna se specializoval na investice do private equity v oblasti nemovitostí a infrastruktury, správu investičních fondů a na akvizice investičních platforem. V posledních letech působil v Mnichově jako globální ředitel rozvoje nových investičních strategií pro divizi nemovitostí. Zároveň řídil a zodpovídal za dva private equity fondy s aktivy ve výši víc než 30 miliard korun.

„Bylo to víc o štěstí než o promyšlené strategii, že jsem měl možnost nakouknout do mnoha oblastí a divizí Macquarie. Byli jsme na Wall Street tehdy nováčci, učili se soupeřit s bankami jako Goldman Sachs nebo JPMorgan a postupně našli svou vlastní cestu. Po přesunu do Evropy jsem začal řídit fondy a byl tak i u velkých akvizic ve střední a východní Evropě,“ vzpomíná.

Pracoval na velkých transakcích v souhrnné hodnotě 12 miliard eur, tedy asi 300 miliard korun. Kromě zmiňovaného EPIF Daniela Křetínského se podílel na několika významných transakcích v regionu. Například na akvizici i prodeji Českých Radiokomunikací a jejich slovenského ekvivalentu Towercom. V oblasti nemovitostí byl u prodeje polských logistických hal Amazonu, u akvizice česko-slovenského logistického portfolia developera HB Reavis a dalšího panevropského portfolia logistických aktiv v hodnotě 15 miliard korun.

„Radil jsem investorům, kupoval a prodával aktiva fondů, řídil jsem fondy, měl na starosti spuštění nových fondů, kupoval nové investiční platformy. Musel jsem tedy navnímat, jak fungují, jak se skládá portfolio fondů, jak se fondy strukturují a tvoří jejich investiční strategie. Všechno to zapadá přesně do role, kterou mám teď v GateVest,“ shrnuje Kollár.

Originál článku je dostupný v Hospodářských Novinách kliknutím SEM.